Latest news
- Seks nye samiske veivisere
- Nye samiske veivisere offentliggjøres i Europas kulturhovedstad 2024
- Vil du omprioritere studieønsket ditt?
- Konsekvenser for Sámi allaskuvla når 27 ansatte er i streik
- Harald Gaski utnevnt til æresdoktor
- Ny rapport viser behovet for parallell likeverdig samisk læreplan i matematikk
- Forskningspris til Lovisa Mienna Sjöberg
- Ny rapport: Hva er det samiske perspektivet i de nye læreplanene?
- Kjente på et savn ved å ikke kunne samisk
Sámegiella ja sámi girjjálašvuohta: Márjá-Kristin Skum
Márjá-Kristin Skum ii oahppagoahtán sámegiela ovdal go rávisolmmožin álggii Sámi allaskuvlii Guovdageainnus. Dál son lea juo sámegiela ja sámi girjjálašvuođa doavttirgráda čađaheame.
Čállán: Niels Ovllá Oskal Dunfjell
Márjjás lea leamaš oalle giellamátki dan rájes go mearridii oahppagoahtit sámegiela. Son lei 22-jahkásaš go 2000:s dollii ruovttus Västerbottenis Ruoŧas Kárášjohkii lohkat sámegiela álgokurssa álbmotallaskuvllas.
Doppe orodii jagi, muhto ii son jur sámástišgoahtán vel. Son ozai joatkkakurssaide Sámi allaskuvlii. Plána lei jahkebeale vel lohkat sámegiela Guovdageainnus.
– Ii šatta álo nu movt pláne. Dalle in oba máhttán ge govvidit gosa sámegiella bođii doalvut mu, ja makkár vejolašvuođaid bođii rahpat, lohká Márjá.
Áhčči muittohuvai ja sámástišgođii
Sus lei mánnán ruoŧagiella ruovttugiellan, vaikko su áhččerohkki lei sámegielat. Son muitá ahte ii moraštan sámegiela dađi eambbo, go mánáide lea giella dávjá eanet gulahallanreaidun go identitehtan.
Muhto juoga rievddai.
Márjá lei 10-jahkásaš go su áhčči muittohuvvagođii. Dađistaga vajálduhtii son ruoŧagiela ja hupmagođii giela mainna ieš lei bajásšaddan. Golbma maŋemus jagi go elii, de dušše sámástii.
– Stuora oasi iežan mánnávuođas in beassan gulahallat iežan áhčiin. Dat lei hui ahkit munnje. Dát lei dieđusge okta sivain dasa go áibbašišgohten sámegiela oahppat.
Ii dovdan iežas šat olggobealde
Go Márjá fárrii joatkkaskuvlla vázzit Johkamohkkái, de oahpásnuvai eará sámi nuoraiguin. Doppe álggii eanet ipmirdišgoahtit iežas identitehta, muhto seammás vásihii ain olggobealde leat.
Son dovdagođii makkár vejolašvuođaid sámegiella attašii.
Sus eai lean alla mihtut álggos. Jus buorebut ipmirdivččii sámegiela, de dainna ollešii guhkás, jurddašii son.
– Mun muittán go vuosttaš geardde ipmirdišgohten sámegiel rádiosáddagiid, ja go in šat dárbbašan dulkka guldalit Sámedikki čoahkkimiin. Dat lei erenoamáš vásáhus, dadjá Márjá ja lasiha:
– Fáhkka in šat dovdan iežan olggobealde, go dál bessen mun ge servvoštallat.
Deaivvai Guovdageainnu bártni
Sámi allaskuvla lea sutnje leamaš áibbas guovddážis dán mátkkis. Son deattuha ahte ii dovdda eará oahppobáikkiid, muhto su oainnu mielde lea Sámi allaskuvla ja Guovdageaidnu buoremus sadji sámegiela oahppamii.
– Mun gal duođai ávžžuhan lohkat sámegiela Sámi allaskuvllas, leaččat dál easkaálgi dahje dakkár gii čiekŋudit áiggut, lohká Márjá.
– Guovdageainnus gulat sámegiela juohke sajis, ja doppe háliidit njuolgut ahte olbmot ohppet giela. Seamma positiivvalaš vuoiŋŋa illá gávnnat eará báikkiin.
Su plánejuvvon jahkebealli allaskuvllas šattai álggos olles jahkin, ovdal go fas máhcai Ruŧŧii. Dalle dovddai iežas geargan sámegielalohkamiin.
– Muhto ii han olmmoš sáhte plánet eallima. Ovttaid Johkamohke-márkaniin deiven dieđusge Guovdageainnu bártni, boagusta Márjá.
– Beassan mánáide oahpahit giela
Márjá fárrii fas Guovdageidnui, náitalii ja oaččui mánáid. Son lohkagođii eanet sámegiela ja olahii dađistaga alit ja alit gráda sámegielas.
Dál son lea bargame sámegiela ja sámi girjjálašvuođa doavttirgrádain, mas guorahallá iežas historjjá: Manne ii oahpahan su áhčči sámegiela sutnje? Lassin bargá maid dutkin UiT Norgga árktalaš universitehta ovddas.
Golbma jagi dás ovdal fárreje Márjá ja su bearaš Guovdageainnus su ruovttubáikái Gávtjajávrái (Ammarnäs). Su isit attii eret iežas siidaoasi Norggas ja bargagođii bohccuiguin Ruoŧa beale. Máŋgga láhkai lea Márjá buktán ruoktot dan man ieš ii ožžon.
– Deháleamos oassi mu giellamátkkis gal lea ahte lean iežan mánáide beassan oahpahit sámegiela, loahpaha son.
Sámi allaskuvllas sáhtát vázzit olles giellabálgá alitoahpus, álgokurssas gitta doavttigrádii.
Loga eambbo sámegiela ja sámi girjjálašvuođa mastergrádaoahpu birra dás.
Loga eambbo sámegiela ja sámi girjjálašvuođa doavttirgrádaoahpu birra dás.